|
Pondělí, 19 Srpen 2013 11:44 |
Moje neúčast (Martin Dopita)
Report ode mě tentokrát nebude, protože jsem se této oblíbené taškařice nezúčastnil. Trénink v Jeseníkách v týdnu před akcí zřejmě zanechal stopy nachlazení na mým nervu pod lopatkou a v pátek ráno jsem se probudil s pícháním v zádech. Doufal jsem, že to do soboty nějak přejde, ale nakonec jsem po probdělé noci zamířil místo směr HK na pohotovost, kde jsem dostal injekci a nějaký prášky. Díky a omluva ode mě, tak patří hlavně Martinovi Kollárovi, kterýho jsem uvrtal, aby tam jel se mnou a nakonec v tom zůstal sám a vzorně reprezentoval.
Moje účast (Martin Kollár na GP KHK 2013)
Rád bych se tímto podělil o své nováčkovské "závodní" zkušenosti z této akce (17.8.2013 - viz www.grandprixkhk.cz).
Na tuto akci jsem se přihlásil jen s tím, že chci "nadechnout" atmosféru a hlavně ve zdraví absolvovat.
V očekávání krásného slunného dne jsem se asi 20 min. před startem postavil už asi do 10té řady na startu. Sledující svůj Garmin ve stoje v klidu se mně pozvolna zvedal tep od 90ti do 120ti tepů/min. Pořadatel zahlásil, že na startu by mělo být přes 270 registrovaných v kategorii "Hobby" (ten název už od pohledu mně moc neseděl, nejen z pohledu přípravy, výbavy, označení - "univerzálních" dresů bylo opravdu pár; startovaly zde i ženy, prakticky všechny se závodní licencí).
Start byl letmý (doslova) za zaváděcím vozem, hodně nervózní ... Jelikož jsem nikoho neznal, snažil jsem se najít někoho, kdo snad pojede zkušeně. Už na 6. km jezdec přede mnou (stále v balíku) prudce zabrzdil, nádledkem čehož jsem naštěstí jen zasmykoval směrem k chodníku. Ihned mně blesklo hlavou, proč tu vlastně jsem a okamžitě už si dával výrazně větší pozor. Velmi brzy na 11. km se mně potvrdilo, že jsem se ve čtvrtek neměl jet s Radimem jen tak "projet" - jeli jsme s Bílovic do Adamova původně opravdu "na pohodu", ale zahákoval se k nám biker, kterému Radim domlouval, že má aspoň říct ... Takže jsme jeli většinou přes 40 km/h ... v Adamově jsem přizastavil, jestli nedáme pivo, Radim trval na pokračování ... po pár stech metrech jsme potkali bikera jak je rád opřený o kolo a asi zvrací :D
Abych se vrátil k tématu .. důsledkem nrezvážné vyjížďky bylo, že už na 11. km mě chytla křeč do lýtka. Naštěstí jsem ji se sebezapřením nějak přetrpěl. Po prvních 20ti km jsem na "budíku" měl průměr přes 40 km/h a tep stále přes 180/min. Za stálého stoupání jsem do Dešťného v Orl.horách dojel s průměrem 28,5 km/h. Už v tomto úseku jsem pocítil taktizování startujících (z mého pohledu spíš i "vychcanost") z hákování a následné nestřídání. Následovalo 4 km stoupání na Šerlich, které jsem bohužel absolvoval v porovnání s před 14 dny (byl jsem si je cvičně napohodu projet z Deštného dvě nejdelší stoupání - Šerlich a Komáří Vrch) cca. o 2 minuty pomaleji. Následný poměrně rychlý sjezd nás navedl pod Komáří vrch. Už na počátku stoupání jsem získal další zkušenost, že na začátku stoupání není dobře pít, protože skupinka, která se mně držela jako jeden člověk ihned nastoupila ... Po pár km jsem byl na Komářím vrchu a odtud sjezd. Celkem bylo pro mě překvapení, že já, který jsem ze sjezdů poměrně opatrný, jsem vždy někoho dojel a nikdo nepředjel mně (samozřejmě už v mé časové kategorii). Dalším překvapení bylo, že nikdo téměř po celou dobu neřekl ani slovo, jen já se poprvé jednoho, který si evidentně dával více než já, do kopce zeptal "jak se Ti šlape?" ... koukl na mě hodně udivěným výrazem odvětil "zatím je to dobrý" :) No moc humoru tam na můj vkus bohužel nebylo.
Po sjezdu z Komářího vrchu jsem docvakl skupinku pěti bojovníků. Ihned mě "vyslali" na špici, kde jsem tahal určitě víc než km s vědomím, že se nesmím "utavit". Dal jsem pokyn (i hlasový), že je čas střídat. K mému překvapení se k tomu nikdo neměl. Přitom evidentně žádní dva netáhli spolu (Slovák a ostatní různých koutů republiky). Následně jsem preventivně "svěsil" nohy, vytáhl powerbarku ... všichni svorně přibrzdili aby mě nechali na špici :( Dojedl jsem a pokračoval v jízdě, stále s 5ti pijavicemi ... po dalších km se objevilo prudší stoupání na kterém mně všech pět svorně nastoupilo :( Počastoval jsem je tím, co mně zrovna prolétlo hlavou .. "vy jste teda pěkný ku.vy !!" Nikdo na to samozřejmě nic.
Posledních cca. 30 km jsem se sjel s klukem ze CBase (Lubomír Kopřiva). Konečně někdo s kým jsem si popovídal a "bok po boku" dojel prakticky až do posledních km, kde jsem mu řekl, ať klidně jede. Po cestě se s námi svezl ještě jeden místní účastník, pár km před cílem nám jen řekl co nás ještě čeká a "odcouval" se slovy "uvidíme se v cíli". Následně jsem nevědomky provedl faux pas - slyšel jsem jak najednou za mnou někdo funí, jakoby to byly jeho poslední chvilky života, reagoval jsem slovy "Ty už jsi tu zase? tak to dojedeme", s tím, že ho "odtáhnu" do cíle. V cílovém stoupání (už v Opočně) mně, jak je asi na těchto závoděch typické, nastoupil a byl v cíli přede mnou úplně jiný "závodník" ... Při pročítání výsledkové listiny jsem se až zastyděl - je ročník 1942 ... Potěšující bylo, že na první závodnici nad 30 let se čekalo ještě několik minut po mně :)
Konečné umístění není moc k chlubení (192. absolutně, 57. v kategorii) - trať měla 108 km, převýšení bylo cca. 1700 metrů, čas 4:01 hod, průměrná rychlost 27,1 km/h.
V cíli jsem si celou akci rekapituloval a mj. jsem si uvědomil, že až na pár km jsem si to "odtáhnul" sám, většinou spíše proti větru. Samozřejmě mě trochu mrzelo, že jsem si to objel "za své", ale Martinovi Dopitovi v žádném případě nic nechci a ani nemůžu vyčítat. Uvedené akce bych se zúčastnil i kdybych předem věděl, že pojedu "sám". Spíš děkuji, že mně o této akci řekl :)
Velmi příjemným překvapením byla celková organizace akce - opravdu všude organizátoři, v nejasných křižovatkách ukazovali jasně cestu, přijíždějící auta z křižujících cest (i hlavních) zastavovali. I díky krásnému počasí bylo poměrně dost fandících lidí podél krajnic.
Z mého nováčkovského pohledu hodně zkušeností, hlavně absolvované bez újmy :)
|
|
Aktualizováno Úterý, 20 Srpen 2013 07:16 |
|
Napsal uživatel Aleš Čtvrtníček
|
|
Úterý, 16 Červenec 2013 10:55 |
|
Hodně se nám letos naši kamarádi rozzávodili. Dostal jsem mail od našeho vyslance v Holandsku známého pod pseudonymem SuperMário. Dávám k přečtení opět bez redakčních úprav:
Krátky report z La Marmotte 2013
Po minuloročnej Maradone v Dolomitoch som si za vrchol sezony 2013 určil francuzsku akciu La Marmotte.
Tradicne kopce Tour de France, zoradene pekne za sebou, 174 km a niečo málo cez 5 tis nastupanych metrov bola slusná vyzva !
Do francuzskych Alp som dorazil uz 3 dni pred akciou,aby som si jednak oddychol po ceste a jednak aklimatizoval telo z holandskych nizin :)
Uz scenerie mi ukazovali, ze toto bude paradna vrcharska akcia a ked som autom vysiel Alp d ´Huez, aby som si vyzdvihol startove cislo, rozmyslal som, že možno predsa len pojdem ´ detsku ´ krátku trasu...
Aklimatizacia prebehla rychlo, počasie sa umudrilo a ja som sa rano 6:00. radil do druhej skupiny, blizko k bariere. Ja som bol v zltej, celo s cislami 1 az 400 bola skupina zelena. V duchu som si hovoril, ze kazdy zeleny, ktoreho predbehnem bude moja vyhra :)
|
|
Aktualizováno Středa, 17 Červenec 2013 11:05 |
|
Napsal uživatel Aleš Čtvrtníček
|
|
Pátek, 12 Červenec 2013 08:22 |
Radek a Honza Janíčkové a Martin Kollár se vydali spolu s celou výpravou vedenou Pepou Císařem po stopách, možná lépe řečeno před stopami letošní Tour. První Radkovy postřehy poslané prostřednictvím sms z mobilního telefonu zveřejňuji v neredigované formě v duchu zachování autenticity :-). Další budu postupně přidávat, snad budou mít ještě nějaké zbytky sil něco napsat. Takže Le Tour 2013 očima Radka:
Etapa 11. července:
Dnes jsme se zucastnili prvni etapy Hape dlouhe 110km z Les Menuires pres Moutieres do Courchevel a zase zpatky k ubytovani v Les Menuires. Vse zacalo hromadnym focenim a mysleli jsme si ze pujde o pohodovou etapu. Od hotelu sjezd 25km byl super pohodovy. Pak vsak nasledovalo stoupani ktere nas s Honzou a Martinem uvedlo zcela do tvrdeho obrazu dnesni etapy. Stoupani do lyzarskeho strediska Courchevel nebralo konce. Posledni kilometr bylo stoupani 12% a koncilo zaverem na letistni plose. Po male pauzicce jsme se vydali na cestu zpet ktera zacala prijemnym klesanim a jak jsem spravne tusil po klesani nastane opet stoupani. To uz jsem mel za sebou prvni krizi v podobe kreci do obou nohou. Po par km stoupani se s krecemi pridava i Martin. Posledni stoupani na hotel je nekonecne v hroznem vedru. Ja a martin jsme totalne prositi a 5km pred hotelem Honza nasazuje k uniku. Tento unik mu prinasi viteztvi v teto etape a 15min naskok do pristi etapy. Pak prijizdim ja a ohlizim se a Martin nikde, ktery prijizdi az po 5 minutach. Ctvrt hodiny sedime pred hotelem bez hnuti a konstatujeme ze slo o bezvadnou vyjizdku.
http://runkeeper.com/activity?userId=4165710&trip=207381597
|
|
Aktualizováno Středa, 24 Červenec 2013 10:37 |
|
|
Pondělí, 17 Červen 2013 17:31 |
|
Víkend v půlce června mám už delší dobu předem rezervovaný pro ZKV, abych si tam trochu napravil reputaci z loňska, kdy jsem dojel prošitej a vykřečovanej někde vzadu. Týden předem jsem se snažil trochu potrénovat - bylo celkem dobrý počasí a hlavně jsem neměl nic moc najeto, protože kolu letos z různých důvodů moc nedávám. Nakonec se ke mně přidává ještě Raďas, tak je to hned veselejší, když tam člověk nemusí jet sám. Kluci si kvůli nám naplánovali na sobotu švih směr Ruda a slibují, že na nás počkají v cíli a povzbudí nás, z čehož samozřejmě máme obrovskou radost…
Ráno v den D se moc necítím, jsem po celým týdnu utahanej, mám pocit, že jsem nestihnul v pátek zregenerovat. Dávám si za cíl objet to do 3:45 a vrátit se v lepším stavu než loni. Na startu stojí 120 lidí, takže si říkáme hlavně opatrně.. Po startu je krátký sjezd a pak 3km stoupání, takže by se to mělo hned roztrhat. Jak se dalo čekat, tak to taky bylo. Vlčáci za to hned vzali a já jsem musel sklopit uši. Nahoře jsem nastoupil do skupiny, kde většina střídala, takže se jelo celkem pěkně. Kopce jsme dávali tak nějak pohromadě a rychle to ubíhalo, prostě idylka... Za druhým bufetem na 70tým vidím v dálce opuštěnýho Raďasa a když ho docvaknem, tak se ho ptám, jestli si vystůpil nebo co. Prej jo, protože křeče. Naše skupina se definitivně rozpadá ve Strážku, kde se rozdávají až 14% slevy a tomu pár lidí neodolá a zůstane tam. Raďas to překvapivě nahoru dává se mnou a ještě jedním a definitivně se s ním loučím asi na 85tým, kde nedává svižnej přejezd přes jeden brdek, protože křeč. Já projíždím cílem celkem v poklidu ve skupince 2 kluků. Jeden z nich objel celej závod na bajku, za což teda klobouk dolů, protože to jsem ještě neviděl. Necháváme ho „vyhrát“, protože obdiv je tady na místě. S druhým týpkem si podáváme ruce a projíždíme společně cílem. Jak romantické, že? Z této pohádky mě zpátky do reality vrací až nelidský výkřik „DOPITOOO!!!“ hned za páskou. Pochopil jsem, Čtvrtníček s klukama opravdu přijeli… 
Nakonec čas 3:13hod. Hezký závod, hezký počasí, dobrý nohy, co víc si přát...
Výsledky a fotky zde:
http://www.zlatekolo.webpark.cz/
|
|
Aktualizováno Úterý, 18 Červen 2013 07:03 |
|
Napsal uživatel Radim
|
|
Pondělí, 17 Červen 2013 14:37 |
Aleš mě poprosil ať sepíši report ze závodu a ačkoli se mě moc nepovedl a původně jsem nic psát nechtěl, podělím se o své zážitky z průběhu.
Byl to můj první závod po téměř roční pauze, nalítáno letos něco mám, tak to zkusím nějak solidně zajet, limit si dávam na trase 98km 3h20m. Profil není moc pro mě, kratší kopce nahoru-dolů, jelikož nejsem moc silový typ, více mi sedí tempové delší kopce. V den závodu klasický starťáček, před startem ještě projedu začátek trasy na rozjetí - 10% padák a po 2km přejezd prvního asi 4km kopce. Po startu výjez z Rudy na hlavní silnici a divočina dolu, letíme 70kou, nemám na to vlézt do balíku asi 60lidí a tak to kontroluju zezadu s mírným odstupem. Odbočka na "polňačku" a ne ještě rozjetý jedu totální podlahu až nahoru ať se proháčkuji někam více dopředu. Nahoře se sjíždím s klukem z KC a jedu další solidní intenzitku, kličkováni mezi děrami a slalom průjezdem vesnic jsou dost na hraně - není se co divit, mozek aktuálně moc nefunguje - střídáme a nabíráme odpadlíky, po asi 15km se formuje cca 10ti členná skupina, začíná mi být o něco lépe a rozdychávám uvodní peklo. Letíme vpřed, kopce se jedou docela svižně, pohybuji se spíše ve předu a zbytečně moc tahám. Přichází delší stoupání na Zlatkov, dost si dávám a začínám pomalu vlát na chvostu, trochu nám s jedním borcem poodjedou, ale před Bystřici je dojedem. Směr na Nové Město nepříjemne hupy, někteří začínají odpadat, ještě se chvíli vyhecuju a na asi 50km se postavím ze sedla a začínaj mě cukat stehna, balím to a jedu si už svý s tím že počkám na nějaké odpadlíky. Na budíku čas 1:28 (avgs 34,5km/h), pěkně rozjetý, netuším ovšem že je to pro mě konečná. Otáčím se, nikdo nejede a tak jedu asi 20km sám, v kopcích chci jet naučené tempo, ale přichází má pohroma závodů - křeče. Láduji do sebe prošlý gel ať doplním vyčerpaný svalový glykogen, bohužel vůbec nezabírá a jedíné co mi zbývá jet v kopcích kašpara, kousek se ještě svezu s 3mi borci co mě dojeli, ale v kopci to už prostě nejde a závod pro mě defakto končí a začíná boj a dopravení se do cíle. Křeče jsem už dostal snad do každé části stehenního svalu a posledních asi 20km je pro mě peklo, tělo by chtělo, síla je, ale nejde to...Něco podobného jsem si zažíl loni na podzim kdy jsem 3měsíce neseděl na kole a vyrazil s klukama z COS na 100km svižnou jízdu, takže jsem věděl co mě čeká a snad poprvé v životě si přeji ať defektím :) Do cíle nakonec dorazím v čase 3:16, na ty trable dobrej čas, ale spokojený být nemůžu.
Těžko říct, kde jsem udělal chybu, trenuji defakto sám, spíše intervaly po práci a chybí mi 3h+ jízdy ve vyšším tempu a prostě na takovou delší intenzitu momentálně asi nemám. To víkendové ježdění s lidma co chtějí po 40km stát na pivo je málo na to objet takový závod kolem 3h. Taky je potřeba se tochu do toho tempa vyzávodit a získat i psychickou odolnost proti předzávodím stresům ap., ale nemám moc závodní ambice a tak to beru jako poučení třeba pro příště. Alespoň jsem to zkusil, nebyla to nuda a první půlku si pěkně zazávodil.
Snad malá poznámka pro ty co přijeli "podpořit" své kolegy do cíle, přístě by bylo lepší fandit než na cílové pásce hrdinně vykřikovat trapné hospodské řeči , anebo úplně nejlépe se s náma příště postavit na start...
|
|
Aktualizováno Úterý, 18 Červen 2013 09:36 |
|
|
|
|
<< Začátek < Předchozí 1 2 3 4 5 6 7 Další > Konec >>
|
|
Strana 1 z 7 |
Aktuality
Odebírat RSS
